Videopřednášky

Dynamika největších struktur ve vesmíru
(únor 2020) Počátky zkoumání dynamiky velkorozměrových struktur lze nalézt v osmdesátých letech minulého století. Tehdy byl objeven Velký Atraktor a obrovské soubory galaxií srovnatelných s Mléčnou dráhou se daly do pohybu. Dnes jsme schopni vzájemné pohyby galaktických kup velmi přesně popsat a dopátrat se i jejich vývoje v minulosti.
Ing. arch. Ivan Havlíček, Zlínská astronomická společnost, Aldebaran Group
82 minut

Kam kráčí kosmonautika
(říjen 2019) Veřejnost stále vidí za slovem kosmonautika kosmonauty či astronauty a zajímá se pouze o tuto dnes spíše okrajovou součást kosmonautiky. Převratné výsledky však přináší nepilotovaná robotická kosmonautika, jak při dálkovém průzkum Země, tak při studiu objektů Sluneční soustavy i vzdáleného vesmíru. Připomeneme převratné kosmické projekty nedávno ukončené, ale hlavně ty, které jsou v současné době dlouhodobě aktivní a přinášejí unikátní výsledky. Rozvíjí se i velmi cenná spolupráce mezi výzkumem vesmíru pomocí robotických sond a obřích pozemních aparatur.
RNDr. Jiří Grygar, CSc., Fyzikální ústav AV ČR
150 minut

Stanice Gateway u Měsíce
(říjen 2019) Mezinárodní vesmírná stanice nám výrazně rozšířila obzory, ale nebude tu věčně. Mezinárodní partneři se proto již začínají zamýšlet nad jejím nástupcem, který by měl vyrůst v blízkosti Měsíce. Tato stanice by nám měla pomoci připravit se na let k Marsu.
Dušan Majer, kosmonautix.cz
90 minut

Je možná hvězdná budoucnost lidstva?
(říjen 2019) Nové exoplanety se objevují jako na běžícím pásu. Planety v zóně života se objevují i u relativně blízkých rudých trpaslíků. Jaké existují možnosti se k těmto systémům dostat a jaké technologie k tomu bude potřeba vyvinout?
RNDr. Vladimír Wagner, CSc., Ústav jaderné fyziky AV ČR
115 minut

Bennu a Ryugu – světy z doby kamenné
(září 2019) Dvě malé blízkozemní planetky jsou tvořeny materiálem, který prošel od doby vzniku Sluneční soustavy vůbec nejmenším přetvořením a budeme jej podrobně zkoumat teprve za několik let. Už dnes však zjišťujeme o těchto světech mnoho zajímavého a překvapivého.
Mgr. Petr Scheirich, Ph.D., Astronomický ústav AV ČR
90 minut

Zase ta... odvrácená strana Měsíce
(září 2019) V roce 2019 jsme oslavili 60. výročí prvních fotografií odvrácené strany Měsíce. Co vše jsme se z nich o odvrácené straně našeho kosmického souseda dověděli a co ještě nevíme?
Mgr. Pavel Gabzdyl, Hvězdárna a planetárium Brno
90 minut

Dinosauří armageddon
(únor 2019) Po více než století byli dinosauři označováni za symbol evolučního neúspěchu a za jakési živé omyly ve vývoji přírody. Měli být příliš hloupí, nemotorní a málo progresivní, a proto nakonec uvolnili své místo savcům a vyhynuli. Teprve od 80. let minulého století se však začíná vynořovat úplně jiný obraz událostí, které k této zásadní změně ve vývoji vedly. Hlavním viníkem byla nejspíš 10 až 15 kilometrů velká planetka, která před 66 miliony let dopadla do oblasti dnešního Mexického zálivu a rozpoutala hotové peklo.
Mgr. Vladimír Socha
110 minut

Nejen na Zemi se blýská
(leden 2019) Už více než čtvrt tisíciletí víme, že blesk je elektrický výboj. Je překvapivé, že stále ještě přesně nevíme, jak blesk v bouřkovém oblaku vzniká. Jeho ohromnou energii neumíme využít. Barevné nadoblačné blesky neboli elektrické výboje, které si občas zatančí nad bouřkovými oblaky a které mohou sahat až k hranici ionosféry, jsme začali zkoumat až v devadesátých letech minulého století. O existenci a vlastnostech bleskových výbojů na dalších planetách naší Sluneční soustavy toho víme ještě míň.
Ing. Ivana Kolmašová, Ph.D.
87 minut

Mapování temné hmoty
(březen 2018) Gravitační vliv temné hmoty působí na světlo, a to ohýbáním paprsků procházejících kolem ze vzdálenějších astrofyzikálních objektů. Související efekt slabého gravitačního čočkování se dnes využívá k mapování prostorového rozložení temné hmoty jak v kupách galaxií, tak i na větší, kosmologické škále.
Mgr. David Heyrovský, Ph.D., MFF Univerzita Karlova
120 minut

 

Všechny odborné videopřednášky najdete na YouTube.